No každý máme nějaké zájmy a já mimo jiné i psaní prózy. Píšu hlavně o problémech mládeže. No ale napíšu cokoliv. Baví mě to a mám neskutečné možnosti, co se týče fantazie. No nic, to by bylo pár slov k úvodu a asi začnu...
Komentáře
Přehled komentářů
7.Aleš, Patrik a nalezenec Jirka
Na ranní směnu dorazím s kruhy pod očima. ,,Iveto, cos dělala?“ zděsí se Romana, co se se mnou vystřídá v šatně. ,,Brácha utekl z domova, tak jsem nemohla usnout.“
,To je mi líto,“ obejme mě. ,,Doufám, že se najde.“přikývnu.
Aleš už na mě netrpělivě čeká. ,,Vedoucí mi říkal, že ti utekl brácha.“
,,Nebyla to spíš Romana, ty vedoucí.“
,,Dobře, přiznávám byla to Romča.“
,,Drbna jedna,“ rozesměji se. ,,Chceš být za barem nebo lítat po lokále?“
,,Za barem.“ Aleš to přijme v pohodě.
Tak kolem třetí se v baru objeví Patrik. ,,Ahoj Patriku, co to bude?“
,,Jedno chmelový Ivčo a tady pro mladého džus.“
,,Jaký?“ Teprve teď si všimnu, že Páťa nepřišel sám. ,,Jirko?“
,,Třeba ten hruškový. No já byl u babči,“ vysvětlí.
,,Blázne, máma o tebe měla strach.“
,,Je mi to líto.“
,,Dopij a padej domů.“
,,Já se tam nevrátím.“
,,Jirko, neblázni. Táta vychladl a máma má o tebe strach.“
,,A ty?“
,,Já taky.“
,,Tak já teda jdu.“ Usměji se na něj, napíšu Patrikovi na účtenku adresu, kam má Jirku odvést a s klidem vydechnu. ,,To byl brácha?“
,,Jo.“
,,Milý klučina.“
Vyjdeme s Alešem do vlahého červencového podvečera. ,,Nechceš jít ještě ke mně?“
,,Tak jo,“ souhlasím. Kráčíme po boku a co chvíli se líbáme. Pak mi Aleš odemkne byt a oba vejdeme do bytu manželů Holých. ,,Buď tu jako doma Iveto.“ Nedočkavě mě políbí a už ze mě rve džínovou bundu, tričko s nápisem Sweet Girl. ,,To je pravda,“ dotkne se nápisu na mých ňadrech a já ho políbím. Na jeho válendě ze mě sundá minisukni a tanga, která jsem si při té příležitosti vzala. Jakmile do mě Aleš pronikne ani výkřik se nesnažím utlumit a je mi jedno jestli na nás vlítnou sousedi, jakmile dosáhneme oba vrcholu, někdo zazvoní. ,,Sakra!“ zakleje Aleš a natáhne si na sebe alespoň trenýrky. Rychle se obleču ale to už Aleš do pokoje přivede holku asi patnáctiletou. ,,Ahoj,“ pozdraví mě. ,,Ahoj,“ pozdravím přiškrceně. ,,Kristýno to je Iveta. Iveto to je moje bývalá. Chtěla půjčit nějaký filmy.“ Na to neodpovím a hledám kde nechal tesař díru.
Domů doběhnu ubrečená. ,,Co se stalo?“ vyděsím mamku, která šťastně objímala Jirku. ,,Nic,“ vzlyknu. ,,Kvůli Pavlovi?“
,,S tím jsem se dávno rozešla. Teď kvůli Alešovi.“
,,To je ten co mě přivedl?“
,,To byl Patrik, ten slouží druhou směnu s Romanou. To byl ten co pobíhal po place.“
,,Nebreč Iveto, kvůli klukům se nemá cenu trápit.“ Já vím mami. ,,Myslela, jsem že je jiný ale on si klidně přivede do pokoje svojí bývalou jako by se nechumelilo.
Dlouho nemůžu usnout, zaberu až k ránu jediné štěstí, že mám odpolední, to bude odpolední jak noha, dva mlčenlivý barmani. To si raději vyberu plac, aby se s Alešem vídala málo a sdělila mu jenom objednávku.
Než odejdu do práce, stavím se za Elen, abych jí poreferovala o včerejšku. ,,Co na to říkáš?“
,,Je to hajzl ale třeba to bereš moc tragicky.“
,,Jak tragicky? Dovedeš si představit ten malér, kdybych nebyla ještě oblečená?“
,,Kašli na to.“ Neměla jsem za ní chodit, myslela jsem , že mi poradí co mám dělat.
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 23. 2. 2008 16:39)
6.Bráchův útěk
Celá zpocená doběhnu do práce, já debil zaspala. ,,A vida slečně Pavláskové, se nechtělo vstávat.“
,,Ale jo pane Rychlík, akorát jsem si zapomněla natáhnout budíka.“
,,Tak šup, kbelík, vodu a vytírat.“ S radostí mu vyhovím. ,,Ahoj už jsme si mysleli, že nás v tom necháš,“ přivítá mě Romana. ,,To bych vám neudělala. Ahoj.“ Vytřít Rychlíka se mi povede vytřít za deset deset čili deset minut před otevírací dobou. ,,Jaký to bylo?“ zajímá se Romana, na záchodě. ,,Skvělý,“ usměji se. ,,Ty hele Ivet, bolelo to?“
,,Ty jsi ještě panna?“ Romana přikývne. ,,Za to se nemusíš stydět. Jo bolelo ale míň než u Pavla.“
Když přijdu uhnaná domů, zaslechnu z kuchyně křik. ,,Co to je?! No co to je? Za hnusárnu. Eliško, pojď se podívat co provedl.“ Jirka vykoukne z pokoje. ,,Cos provedl?“
,,Ale potřeboval jsem nějaký hadr a žádný jsem nenašel a pak jsem si všiml ve vyřazených hadrech černých kalhot. Jenže oni nebyli vyražený.“
,,Ty jsi kůň,“ tlemím se. ,,Jiří!“ zavolá si ho mamka. ,,Ano mami?“ Než za sebou zavře, všimnu si jak mu táta jednu ubalí. ,,,Nech ho!“
,,Co ty se do toho pleteš?“
,,Tak snad to udělal nerad ne?“
Jirka z obýváku uteče. ,,Jirko! Stůj.“ Ale ten už se zamkl ve svém pokoji no teda v našem.
,,Jirko, otevři mi. To jsem já Iveta.“ Jirka mi poslušně odemkne ale vidím u něj batoh. ,,Kam jdeš?“
,,Tady já nebudu.“
,,Neblázni. Táta zas vychladne.“
,,Nech mě jít Iveto,“ ustoupím mu. ,,Nevíš o mě nic?“ otočí se na mě u dveří, možná jsem blbá ale zavrtím hlavou.
,,Iveto, Jirko! Večeře,“ zavolá na nás tedy spíš na mě mamka. ,,Kde je Jirka?“ zajímá tátu, pokrčím rameny. ,,Jiří!“ Kdo ví kde je, ať přemýšlím jak přemýšlím nenapadá mě jediné místo kam by mohl jít. ,,Iveto?“
,,No?“
,,Ty jsi ho viděla naposledy. Kam šel?“
,,No dobře. Utekl ale neřekl mi kam.“ Mamku tím vyděsím a táta se naštve. ,,Kluk jeden bláznivá.“
,,Tati, takhle ne. To je přesně ten ton, kvůli kterému vzal roha.“
,,Co si počte, sám jedenáctiletý kluk venku? Zvlášť v takovém velkém městě jako je Hradiště.“
Nezbude nám nic jiného než se obléct a vyletět do noci. ,,Iveto, zůstaň doma, kdyby se objevil.“
,,Snad tomu nevěříte?“
,,Kdyby!“ zdůrazní táta a já pokrčím rameny.
V jedenáct se vrátí ale bez Jirky. ,,Zítra zavolám na polici,“ navrhne mamka. ,,Iveto, běž se vyspat. Teď na noc už stejně nic neuděláme. Zalezu si sice do postele ale dlouho nemůžu usnout. Jestli usnu ve čtyři nevím přesně.
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 22. 2. 2008 16:54)
Stáhnu si vlasy do culíku, do kapsy si zastrčím notýsek a propisku. Aparaturu si tu připravuje skupina Ermida, z téhle skupina znám pouze Míru, chodil se mnou na základku, pak přešel na ekonomku. Rychlík se nám pomalu plní, jelikož oficiální program je od sedmi hodin a je půl sedmé. ,,Máš strach?“ zajímá Aleše, zavrtím hlavou.
Zatímco objednáváme s Alešem u jednotlivých stolků, předstoupí před diváky a naše zákazníky v jedné osobě pak vedoucí Rychlík, aby uvedl skupinu Ermida. ,,Dámy a pánové nebo spíš kluci a holky, je mi velkou ctí přivítat u nás na podiu skupinu Ermida, která vám bude hrát k tanci i poslechu. Přeji vám příjemnou zábavu.“
,,Co to bude?“ zajímám se u jednoho stolku. ,,Dvě piva, matonku a kofolu.“
,,V láhvi nebo točenou tu kofolu?“
,,Pokud máte, tak může být točená.“ Natočím kofolu a odnesu to ke stolu. ,,Vidíš to co já?“ otočí se na mě Aleš u baru. ,,Co mám vidět?“
,,Tak se otoč?“ Poslechnu ho. ,,Ale to je…“
,,Pavel,“ doplní mě Romana. ,,Ty ho znáš?“
,,Jasně. Je to můj spolužák Vyšší odborný.“ Ale to už dojde Pavel s tou blondýnkou k baru. ,,Ahoj obsluho. Pro mě jeden tekutý chléb a pro Alici nějaké červené víno.“ Vlastnoručně mu natočím pivo, pro Portugala musí skočit Páťa, do sklepa. ,,Nový objev jo?“ zajímám se. ,,Jasně Iveto, já přece nezůstanu sám až do důchodu ne? Když ty jsi mě vyměnila za Aleše.“
,,Si to užijte a hodně štěstí.“
,,Děkujeme,“ poděkuje mi ta slípka, která nepochopila ironii v mém hlase. ,,Ty jsi ironická až to bolí Ivetko,“ špitne mi Pavel, při odchodu na parket. ,,Já vím,“ zazubím se.
Chvilku před půlnocí mě vytáhne Aleš na parket. ,,Ale nemůžeme..,“ námitku nedořeknu Aleš mě umlčí polibkem. ,,Kdybys chtěla, mohli by jsme jít ke mně,“ nabídne mi při ploužáku. ,,A co naši nebo vaši?“
,,Těm řekneš, že uklízíš a moji rodiče nejsou doma, vezli mladší sestru k bábí na prázdniny přespí tam do zítra.“
,,Zítra zase přijďte všichni čtyři ať stihneme uklidit. A dobrou noc.“ Popřejeme panu vedoucímu totéž a vyletíme z Rychlíka podobni pendolínu. ,,Alešku, hlavně jí nezkaz,“ zasměje se Patrik a Aleš mu pohrozí a Páťa s Romčou se rozesmějí. ,,Jak to mysleli?“
,,To neřeš. To se dozvíš.“ Tak na to jsem opravdu zvědavá.
Aleš odemkne ztichlý byt, všimnu si že má celou diskografii mých oblíbených Elánů. ,,Taky se ti líbí?“ všimne si, přikývnu. Vyberu si jejich nejnovější výběr a Aleš ho zasune do přehrávače. A za chvíli pokoj zaplaví, pohodová hudba od mé oblíbené slovenské skupiny Elán. Aleš mi pokyne ať se posadím, posadí se vedle mě a chvíli mě hladí po tváři, pak si lehneme a on mi začne rukou zalézat pod tričko, nevyháním ho, je mi to příjemné. ,,Nebudu na tebe naléhat, jestli nechceš.“
,,Chci.“
,,Jsi si jistá?“
,,Jsem.“
,,A máš to, já bych bez toho nikdy.“ Obejmu ho, teď už nahá a on pochopí, že antikoncepce není třeba, že je jasná ale on si přesto kondom nasadí. ,,Jen pro jistotu.“ Nejprve mazlíme a pak do mě vstoupí něžně, aby mi neublížil. Část písně Voda, čo ma drží nad vodou jsi vryji do paměti jako vrchol.
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 22. 2. 2008 16:53)
5.Taneční večer ”U Rychlíka”
Cestou k Elen mě zastihne telefonát nevolá mi ani Elen ani máma, táta ani Pavel, ani Aleš ale vedoucí Rychlík. ,,Pavláková,“ představím se. ,,Taneční večer? Dneska. Dobře budu tam.“ Sotva zavěsím napíšu Elen smsku Necekej me. Máme U Rychlika tanecni vecer, musim tam byt jsme tam všichni ctyri. Než dojdu s igelitkou oblečení k Rychlíkovi přijde mi odpověď SKODA. A CO KDYBYCH K RYCHLIKOVI PRISLA?
Jak chces.
,,Ahoj Iveto, máš nějakou super náladu,“ všimne si Romča. ,,Ahoj Romčo, a co má být?“
,,Nic. Jenom se tak nezapomínej takhle usmívat na place.“
,,Jste tu všichni čtyři?“ zajímá vedoucího. ,,Ano,“ rozesmějeme se. ,,Dobře. Patrik si vezme na starosti doplňování. Romana bar a Iveta s Alešem lokál. Je to všem jasný?“ Přikývneme.
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 21. 2. 2008 16:57)
4.Den volna
Jirka vypadl na tábor, táta je na služební cestě a máma v práci, o jaký mám klid svůj první volný den. Vyspím se až do obědě, přičemž k obědu si udělám čínskou polévku a vyrážím do ulic.
,,Jé čau Iveto, ty sis vzpomněla na starou kamarádku,“ přivítá mě Elen. ,,Si piš máme si co vyprávět.“
,,Sedni si ať mám nevyneseš spaní a povídej.“
,,Tak jsem se rozešla s Pavlem.“
,,No nekecej jak to vzal?“
,,Agresivně. Zmlátil toho mého kolegu.“
,,Ježiši a co ten Aleš nebo jak se jmenuje.“
,,Jo Aleš, vidíš za tím bych se měla taky stavit. Dneska za něj slouží nějaký Filip, docela týpek, dredy do půl zad, docela poděs.“ Kámoška se rozesměje. ,,No vidíš já ti říkala, že to s Pavlem by nemělo budoucnost.“
Zazvoním na byt s vizitkou Antonín a Svatava Holý. Otevře mi asi šestiletá holka. ,,Ahoj máš doma Aleše?“ pozdravím jí. ,,Jasně. Ale, brácho máš tu nějakou holku.“ Tohle zaujme nejenom Aleše ale i jeho rodiče. ,,Dobrý den. Ahoj Aleši.“
,,Dobrý den slečno.“
,,Ahoj Ivet, pojď dál,“ pozve mě dál. ,,Mami, tati tohle je moje kolegině Iveta.“
,,Iveta Pavlásková,“ představím se. ,,Holý Antonín.“
,,Svatava Holá a naše dcera Markéta.“ Aleš mě vysvobodí a vezme mě k sobě. ,,Máš skvělý rodiče.“
,,Jo díky. Proč jsi přišla?“
,,Tak to víš, mám volno tak co doma? Tak jsem byla navštívit kámošku a teď tebe.“
,,Nechci nic říkat ale mohl tě sledovat.“
,,Já vím, právě proto se nesmím dlouho zdržet. Naši přijdou za chvilku z práce.“
,,Iveto?“ osloví mě, když se chci zvednout, otočím se, on mě stáhne na svou válendu a políbí mě. Asi jsem to čekala, podvolím se mu.
Těsně, před naším panelákem mi někdo zakryje pusu. ,,Pusť!“ zkouším se mu vymanit. ,,Tos uhádla Ivetko.“ Pavel! Ten debil. ,,Pavle, no tak.“
,,Zapomeň!“ Sakra, co mám dělat. Kousnu ho do ruky. ,,Aú.“ Vyjekne. Vysmeknu se mu a uteču do bytu.
,,Iveto, kdo tě honí?“ stará se táta. ,,Pavel.“
,,Pavel?“
,,Jo.“
,,Jak je to možný?“
,,Protože jsem se s ním rozešla.“
,,Dobře jsi udělala. Než takového agresora, tak raději nikoho viď?“
,,Přesně tak. I když já mám asi náhradu.“
,,Kdo ho je?“
,,Jmenuje se Aleš.“
,,Hodně štěstí.“
,,Díky tati,“ obejmu ho. ,,Ale no tak.“
Aleše nechám dneska za barem, aby nebyl tak nápadný. ,,Kočko, čtyři piva.“ S úsměvem se otočím po Alešovi a ten s úsměvem pokrčí rameny, alespoň nežárlí je zvyklí vloni podobně flirtovali s Romčou i když s tou nechodil.
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 20. 2. 2008 17:02)
3.Pavel vs Aleš
Dosytnosti se vyspím, jelikož máme s Alešem odpolední směnu ale i tak vyrazím o hodinu dřív. Aleš u na mě čeká. ,,Zajdeme si alespoň k Rychlíkovi na jedno,“ navrhne. ,,Proč ne,“ souhlasím ale pak si všimnu WV Passat, které stojí na parkovišti. ,,Je tady.“
,,Kde?“
,,Na parkovišti v tom Passatovi.“
,,Kdyby si k nám cokoliv dovolil Ivetko, slibuji, že mu jednu natáhnu.“
,,Ale ty ho neznáš. Je schopný ti ublížit. A kdo by mi dělal bodyguarda a spolupracovníka?“
,,Neboj Iveto, všechno dobře dopadne.“
,,Ahoj Iveto, ahoj Aleši. Máte ještě půl hodiny.“
,,My víme. Natoč nám Romčo, jednu pěnivý. A kde máš Páťu?“
,,Šel pro zásoby do sklepa.“ Vtom si nás všimne i pan vedoucí. ,,Hlavně to nepřežeňte ať se mi po lokále nemotají opilci.“ Aleš s Romanou hýknou smíchy, to jsem netušila jaký je pan vedoucí srandista. Pak už se s Alešem odeberu do šatny, kde se převlečeme.
,,Tahej. S hlavičkou u pípy bez hlavičky budeš lítat po lokále.“ Nadechnu se a vytáhnu si sirku, při pohledu na Aleše, je mi jasný jakou jsem si vybrala. ,,Užij si to,“ popřeji mu. ,,Díky ty taky.“ A pak už makáme jak šrouby. Ani na sebe nemáme moc času. ,,Co ten…?“ Aleš ani nedokončí myšlenku, je mi jasný koho tím myslí. ,,Hele kámo, kde je?“ osloví Pavel Aleše. ,,Co jí chceš?“
,,Osobní věc.“
,,Nic mu neříkej!“ prozradím se. ,,Zase u baru Iveto?“ ozve se pohrdavě Pavel. ,,No pojď.“
,,Já s tebou nikam nejdu!“ Hosté se po nás podívají. ,,Opovaž se na ní šáhnout. Musel bych ti urazit pracky,“ zavrčí nenávistně Aleš.
,,Co mi chceš?“ zeptám se ho před Rychlíkem. ,,Nevidíš, že máme plný lokál.“
,,Děvko!“ vlepí mi facku, že druhou málem chytnu o roh baru. ,,Co jsem ti udělala?“
,,Dalas mi kopačky ty děvko, kvůli takový nule!“
,,Ta nula se jmenuje Aleš a je na rozdíl od tebe milý, hodný a vtipný. A nikdy by neuhodil holku ty srabe!“ Pavlovi tím ovšem dech nevyrazím, vrazí mi jednu a větší. ,,Ty kreténe!“ vyletí z baru Aleš. ,,Dobrý Iví?“
,,Jo.“
,,Vrať se do baru.“ S radostí ho poslechnu než však zalezu zaslechnu Pavla jak říká Alešovi. ,,Ty babo, proč jí nenecháš ať se podívá jak ti rozbiju hubu?“
,,Právě kvůli tomu. Nemusí nás vidět, jak se válíme prachu jak primitivové.“
,,Kde je Aleš?“ zajímá vedoucího. ,,Před barem,“ pípnu. ,,Má pracovat, já mu ukážu kašlat na to.“ Lítám po place místo Aleše, to co spatřím, když ho vedoucí mi vezme dech a mám co dělat, abych se nerozbrečela. Alešovi teče z nosu krev a má podlitinu pod levým okem. ,,Proč jsi se s ním rval Aleši?“ zajímá vedoucího. ,,Kvůli mně,“ ozvu se, když vyhovím přání dvacetiletému klukovi a devatenáctileté holce.. ,,Je to pravda?“
,,Říkal děvko a pak názvem ženského orgánu.“
,,Iveto, ty se s ním znáš?“
,,Docela dobře, je to můj bývalý přítel.“ Vedoucí pošle Aleše domů, jen co zastavíme krvácení a sám mi pomůže se zbytkem náporu. ,,Tak střídání,“ usměje se na mě Patrik ve čtyři hodiny. ,,Copak Páťa, přesný na minutu,“ pousměje se Romana, která se dostaví asi dvě minuty po něm. Mám docela strach, před Rychlíka vylézt, co kdyby?
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 19. 2. 2008 16:45)
2.Žárlivost nastupuje
Nevím jak je to možný Jirka už je dávno vzhůru. ,,Vítej mezi živými ségra,“ přivítá mě totiž. ,,Kolik je?“
,,Osm.“ Vylítnu z postele jak píchnutá vosou. Bez snídaně vyletím z baráku rozhlédnu se, jestli neuvidím WV Passat Pavlových rodičů ale ne mám smůlu, musím k Rychlíkovi pěšky.
V šatně se rychle převleču se, zaváži zástěru, vlasy stáhnu gumičkou a hurá na plac. ,,Ahoj Iveto,“ přivítá mě Aleš s úsměvem na tváři. ,,Ahoj Aleši,“ oplatím mu úsměv. Podá mi hadr.,,Pomůžeš mi vyleštit sklenice. Ve dvou nám to půjde líp.“ A tak leštíme sklenice a bavíme se vesele. ,,Ten kluk co tu s tebou včera byl to byl přítel?“
,,Hm jo.“ Aleš se rozřehtá. ,,Neříkáš to zrovna nadšeně.“
,,Taky nejsem. Chodíme spolu dva roky a mě to nějak přestává bavit.“
,,Tak proč se nerozejdete?“
,,Jednak se naši v Pavlovi vidí a navíc on je schopný ublížit.“
,,Tím spíš ne?“ Má pravdu uvědomím si. ,,Tři piva, dvě coly, čtyři džusy,“ zavolá na mě Aleš. Sotva odnese objednané nápoje objeví se u baru Pavel. No ten mi tu chyběl ušklíbnu se. ,,Co to bude?“ zacvrlikám. ,,Turka.“
,,Hned to bude.“ Sotva ke mně dorazí Aleš, zvednu oči v sloup a on se dovtípí. ,,Tady ho máš.“
Pavel mě hlídá na každém kroku. Jen co si vyměním s Alešem roli, tudíž lítám po lokále jako fretka já a on čepuje, je Pavel ostražitější. ,,Hej kočko, čtyřikrát rum,“ usměje se na mě docela hezký kluk kolem dvaceti. ,,Čtyřikrát rum,“ oznámím Alešovi u baru. ,,Tady to máš Ivčo.“ Odnesu to těm klukům ke stolku a ten co si objednával neváhá mi sáhnout na zadek. Chudák, polituji ho jelikož si toho všimne Pavel. ,,Hele ty frajere, co si to dovoluješ?!“ vyletí. Aleš mě stáhne za bar. ,,Hele klid, přece se nebudete prát, vždyť se nic nestalo,“ snaží se zarazit Pavla Aleš. ,,Vodprejskni!“ doporučí mu Pavel. ,,Na mojí holku nikdo šahat nebude!“ Pavel klukovi jednu napálí. Krčím se za barem. ,,Ale no tak. Vždyť se nic nestalo.“
Ale Pavel si to nenechá vymluvit, strhne se rvačka. Až když nastoupí pan vedoucí. ,,Tak klid pánové, to si vyřizujte jinde!“
,,Nikde!“ opovážím se. ,,Cos to řekla?!“ osopí se na mě Pavel. ,,Nikde. Končím s tebou Pavle.“ Pan vedoucí na mě překvapeně zamrká, Aleš se na mě otočí s překvapeným výrazem a Pavel s nasupeným. ,,To se ještě ukáže, kdo z koho Iveto!“
,,Táhni prosím tě.“
,,Ale..“ otočí se na mě pan vedoucí. ,,Náš zákazník náš pán,“ usměji se na něj líbezně. ,,Tak proč se tím neřídíte slečno Pavlásková?“
,,Protože je to namyšlený fouňa co si myslí, že mu každý bude zobat z ruky.“
,,Ještě jednou a letíte.“ Přikývnu.
,,To bylo dobrý,“ pochválí mě Aleš, sotva vyjdeme ze šatny. ,,Díky. Jen musím doufat, že mi nebude dělat ze života peklo.“
,,Hm to by chtělo někoho kdo by tě ohlídal.“
,,Ale já se ohlídám sama.“
,,Takhle jsem to nemyslel.“
,,Tak jak?“
,,Někdo by ti měl bodyguarda.“
,,Ty bys o někom věděl?“
,,Věděl.“
,,Povídej.“
,,Aleš Křížek, pokud ti to jméno něco říká.“
,,No s jedním dělám,“ zasměji se. ,,Tak to je on.“
,,Aleši? Ty bys?“
,,Klidně.“
,,Nevím jak ti mám poděkovat.“
,,Nemusíš.“ Před naším panelákem se rozloučíme a Aleš mě obejme. ,,Pokud bys chtěla,“ pošeptá mi do ucha. ,,Chtěla.“
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 18. 2. 2008 16:44)
Prázdniny jsou pro Ivetu příležitostí vydělat si nějaké peníze, upsala se totiž na brigádu do baru. Ovšem jejímu příteli Pavlovi se to zrovna dvakrát nelíbí, že se budou kolem Ivety ochomítat jiní kluci a začne na Ivetu žárlit, ta si to ovšem nenechá líbit a přes Pavlův protest začne koketovat s druhým číšníkem Alešem. To se Pavlovi nelíbí ani v nejmenším a začne Ivetu napadat….
1.Brigáda u Rychlíka
,,Tak Ivčo, hezký prázdniny,“ popřeje mi Elen. ,,Tobě taky Elen. Ty tvoje budou válecí a moje pracovní.“
,,Co bys chtěla prosím tě. Trefa se ti tam povede sbalit nějakého pěkného kluka.“
,,S Pavlem za zadkem těžko.“
,,Pořád ti říkám, abys se s ním rozešla.“
,,Tobě se to řekne. Máma se v něm vidí, hlavně v jeho máti.“
,,Nesmíš to brát tak černě Ivčo. Konečně se od něj osvobodíš.“
,,Jo? Kéž by zapomněl.“ Jenže nezapomněl bohužel už na mě od brány troubí. ,,Pohni Iveto, chci si užít, jenže ty než to vyřídíš U Rychlíka bude den pryč.“ Hodím po kámoše pohled hodně otrávený. ,,Vždyť jsem ti říkala, abys pro mě nejezdil, že bych ti pak napsala, abych byla hotová.“
,,To pro tebe raději zajedu, žádný problém mi to nečiní.“ Ten kluk je otravný jak mor. Jo fakt, seznámila jsem se sním na předloňské brigádě kde jsem prodávala ve stánku na koupališti. Prostě si ke mně chodil každý den na zmrzlinu a když se mu přejedla, pozval mě do kina, představil se mi coby Pavel. A od té doby spolu chodíme. Jenže má to háček, on má prachaté rodiče ideální synek. Maminka účetní a tatínek vysokoškolský profesor. Až je mi někdy z Pavlíka na blití.
,,Počkej na mě v autě Pájo,“ požádám ho .,,Půjdu dovnitř s tebou. Dám si tam něco.“ No to mi scházelo. ,,Kde najdu vedoucího?“ zeptám se barmana u baru. ,,Ty budeš Iveta viď?“
,,No mám to v rodném listě tak to bude pravda.“ Barman asi o dva roky starší jak já se rozesměje. ,,Támhle,“ ukáže mi prstem na dveře s nápisem Kancelář. ,,Díky,“ poděkuji mu. ,,Nemáš zač.“
Zaklepu na dveře. ,,Dále.“ Vkročím do kanceláře. ,,Dobrý den já jsem Iveta Pavlásková.“
,,Ano vím o vás slečno.“
,,Já jsem se přišla zeptat kdybych mohla nastoupit.“
,,Co třeba zítra v devět hodin?“
,,To by vyhovovalo.“ Pak mě vedoucí Miloš Makovička odvede do skladu, kde vyfasuji, zástěru. S díky jí sbalím a vrátím se k baru za Pavlem. ,,Tak co to bude kolegině?“ pousměje se barman. ,,Já jsem Iveta.“
,,Aleš. Fajn Iveto, co to bude?“
,,Mojito,“ poručím si. ,,O máš dobrý výběr,“ pochválí mě. Pavel mě obdaruje pohledem dej si na mě pozor. Leze mi na nervy s tím jak je žárlivý, no bože tak mi Aleš věnoval pozornost. Není divu, budeme od zítřka spolu dělat a navíc byla jsem zákazník a platí přece Náš zákazník náš pán. S tím se milý Pavle budeš muset smířit ať chceš nebo ne.
ŘEKA PLNÁ ZKLÁMANÍ
(Andel_Pane, 17. 2. 2008 16:57)
1. Orlík plný zklamání
Prohlídku absolvuji se zakaboněným výrazem na Jankovo povykování reaguji zavrčením. ,,Ségra, není ti blbý kazit náladu ostatním?“ zlobí se Ondra. ,,Jdi se vycpat,“ poradím mu. Oběd v hospůdce Pod Hradem je pro mě takový nijaký.
Sotva dorazíme do kempu zavřu se ve sprše ale špatnou náladu ze sebe nesmyji. ,,Mariano, za ten včerejšek promiň.“
,,To je dobrý,“ mávnu nad tím rukou.
,,Ondro,“ oslovím ho, když si Janek odešel pro cígára. ,,Co je ségra?“
,,Já..Já jsem se vyspala s Jankem.“
,,Cože?!“ vyletí. ,,Nechtěla jsem ale byl silnější.“ Ondra mě drapne za ruku a vyletíme z catky. ,,Jane!“ zařve na celý kemp. ,,Pokud myslíš Housera teda mého syna. Tak ten je támhle.“ Ukáže nám Jankův táta. ,,Pane houser, co vy tady?“
,,Přijel jsem pomoct Radkovi, aby vás tři uhlídal.“ Vtom si Ondra všimne Janka. ,,Jane! Ty hajzle!“ Jankovi docvakne velmi brzy, kdo za Ondrovou nepříčetností stojí. ,,Tys mu to řekla?“
,,Jo. Stejně by se to dřív nebo později dozvěděl.“
,,Mariana, není žádná z tvých děvek. Jestli sis nevšiml, je to hodná a slušná holka.
Vejdeme s Ondrou do chaty, sbalíme si naše věci a vyrazíme na autobus. ,,Měj se Radku a díky.“
,,Nepočkáte do zítřka? Vezmu vás autem.“
,,S tím kreténem a jeho fotrem v jednom autě nebudu! Nezlob se Radku.“
Domů se dostaneme pozdě v noci. ,,Co tu děláte tak brzy?“
,,Ale přišli nějaké komplikace, tak jsem to zabalili už dneska. Ale jinak bylo fajn.“
,,A co ty Mariano, líbilo se?“ Švihnu pohledem po Ondrovi a ten zavrtí hlavou. ,,Bylo to moc fajn,“
,,To by naši totiž nepřežili,“ vysvětlí mi Ondra. ,,Já vím.“ Otočím se na druhý bok a usnu.
ŘEKA PLNÁ ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 16. 2. 2008 17:41)
3.Láska na Vltavě
,,Zkusíme, jestli se nechytneme na chatu, jelikož je tráva celá mokrá od deště,“ navrhne Ondra, sotva vystoupíme v kempu Pod Orlíkem, a je to pravda nad námi se majestátně tyčí hrad Orlík. ,,Nezapomeň se ptát po Radkovi,“ křikne na něj Janek. ,,Jak bych mohl.“ To mě rozesměje.
,,Tak chatičku mají poslední volnou,“ oznámí nám Ondra co jde po boku s mužem kolem třicítky. ,,A vida Jan Houser a Mariana Stejskalová. Já jsem Radek Michálek.“ Podám si s ním ruku a pomůžu jim naložit loďku na vozík. ,,Tak si běžte užívat bando. Máte na to vlastně dva dny. Než přijede Vojtěch, a vrátíme se do Hradiště.“
Ondra mě netaktně vyhodil z hospody. Tak se uraženě otočím na podpatku a opustím hospodu. Nezamknu se jenom proto, že ty dva frajeři by se na mě museli dobývat.
,,Mariano, spíš?“ nakloní se nade mě Janek. ,,N..Ne,“ škytnu. ,,Ondra je vůl. Než jsem stihl něco říct už jsi byla pryč.“ Políbí mě, pak se stane něco co bych ani ve snu nečekala. Janek do mě pronikne. ,,Jánku, já nemůžu bez ochrany. Ne…,“ nedokončím myšlenku přidusí mě polibkem. ,,Dám si pozor,“ slíbí mi. ,,Sakra Ondra,“ zakleje Janek. ,,Janku,“ ozve se užralý Ondra. ,,máš tu vodku? Nebo ti jí zčořil fotr?“ Jo tak ne kvůli mně ale kvůli vodce. ,,Mám jí před fotrem jsem jí schoval. A neřvi Mariana spí.“ Je mi z něj na nic z parchanta, kdybych nebyla blbá mohla jsem být ještě panna,
,,Mariano, pohni. Radek nás vezme na Orlík.“ Trhni si protézou brácha.
ŘEKA PLNÁ ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 15. 2. 2008 16:37)
2.Hra s city
Když jsem se ráno vzbudila všimla jsem si, že Janek má svou pravačku na mém ňadru, ohlédnu se jestli se nediví Ondra ale ten ve stanu není. Nejspíš, šel pro snídani. ,,Jsi vzhůru dlouho?“ osloví mě Janek a sundá svou ruku, aby si toho nevšiml Ondra, jehož stín se mihl u stanu. ,,Vstáváme ospalci.“
,,ne tak dvě tři minuty,“ odpovím Jankovi. ,,Však už se hrabeme brácha.“
,,No jo ty abys nebyla jednou drzá Marijánko.“ Za tu Marijánku bych ho nejraději kopla do zadku.
Po snídani se nalodíme a pokračujeme v cestě, plujeme v klidu nikam nechvátáme. Na Orlíku se máme hlásit až večer. Na první zastávce zůstanu s Jankem chvilku o samotě, protože Ondra dojde pro nějaké dřevo. ,,Mariano, proč se mi straníš?“
,,Nestraním. Jen se bojím Ondry.“
,,Ondry? Proč?“
,,Říkal mi o tobě docela hnusný věci.“
,,Nesmíš věřit všemu co slyšíš.“ Nakloní se nade mě a políbí mě, chci se odstrčit ale podlehnu. ,,Promiň že jsem křičel. Jsi fajn holka.“ Začervenám se. ,,V pořádku?“ Oba přikývneme na Ondrovu otázku. ,,Musíme se porozhlédnout po vesnici, když Janek utopil šitíčko. Kdo ví kdy ho budeme potřebovat.“
Když nakoupíme co potřebuje vrátíme k našemu plavidlu a vyrazíme na cestu. Nikam nechvátáme ani Janek na mě nekřičí, když pádluji já. ,,Co se vám dvěma děje? Mája není moc hovorná ale o tobě kámo jsem si myslel, že jsi výřečnější.“ Naštěstí na nás nic nepoznal můžeme si gratulovat. ,,Je tu moc pěkně. Nemusím přece klapat zobákem ne_?“ zasměje se Janek a Ondra zmlkne.
ŘEKA PLNÁ ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 14. 2. 2008 16:38)
Mariana s bráchou Ondrou se vydávají sjíždět Vltavu. K Marianině překvapení jede i Ondrův kamarád Janek, který se Marianě už delší dobu líbí. Janek ale není kluk na chození jak Mariana brzy zjistí. Na konci plavby Mariana s Ondrou zjistí, že ne každá láíska je ta pravá a že něco co máme přímo před nosem nevidíme.
1. Zvedáme kotvy
,,Mariano, Ondřeji vstávejte.“
,,Vždyť jsou prázdniny,“ protestuje brácha. ,,To sice jo ale chcete přece jet na tu vodu. Janek přijde každou chvíli.“ Janek? Ten taky, proč mi o něm Ondra neřekl. Nejdřív jsem jet nechtěla ale po Ondrovým naléháním. ,,Májo, přece nebudeš trhat partu. Nedělej fory a pojeď.“ Jsem souhlasila, vědět, že jede i Janek určitě se nezdráhám.
Janek k nám dorazí v deset s plnou polní a vyrážíme. ,,Mariana jede taky?“ podivuje se Janek. ,,Vadí?“ zavrčí Ondra. ,,ne. Alespoň nám někdo bude vařit.“
,,Tos uhádl frajere,“ zahučím. ,,Slova jak víno,“ řehtá se Janek načež zvážní. ,,Ty Ondro, ona chce umučit hlady?“
,,Si piš, když jsem s ní byl vloni na chatě. Musel jsem si jít sám ulovit veverku.“ Rozřehtám se tentokrát já, Ondra si vymýšlí. ,,O0ndra má pravdu, takže budeš muset.“
Do mikrobusu vodáckého oddílu se nalodíme všichni. ,,No vida bando, dokonce i s dívčí posilou týmu. ,,Takže tentokrát se sjíždí Vltava. ,,My si jí vezmeme k Orlické přehradě,“ zamluví nám Janek. ,,My je kdo?“
,,Jan Houser, Ondřej a Mariana Stejskalovi.“ Instruktor si to zapíše a obrátí se na další trojici. ,,Jo. Vy tři co jedete k orlické přehradě, se na recepci pak ptejte po Radkovi.“
Když nás vykopnou z dodávky, zbytek nám popřeje hodně štěstí a rozloučí se s námi vodáckým pozdravem. ,,Ahoj!“ Oplatíme jim stejnou vervou a už se hrneme k vozíku, kde si odvážeme naší loďku a hurá na vodu.
Nalodíme se. ,,Umím pádlovat?“ zajímá se Janek. ,,Pche. Ta vyrostla s pádlem v ruce,“ zasměje se Ondra. ,,Ale bacha Mariano. Máme na to tři dny. To znamená zbytek týdne tam budeme ubytovaní. Radek nás pak do Hradiště hodí.“ Říká mi to jako bych byla malá.
Pak konečně vyplujeme, jelikož jako první si sedl za pádlo Janek, můžu se ¨kochat pohledem na jeho krásně sportem vypracované tělo. Pak se ale dostanu za pádlo já ale jsem podle Janka to největší nemehlo jaké může být. ,,Prý je s pádlem srostlá. Ondrášku, nejspíš si se spletl.“
,,Nech jí na pokoji!“ zavrčí Ondra. ,,Jez!“ zařve mi Janek u ucha až se leknu a pustím pádlo. ,,A kruci!“ Ondra těsně před jezem neváhá se pro pádlo natáhnout. ,,Dělej prosím,“ požádám bráchu bledá. ,,Snažím se. Na.“ Podá mi pádlo ale je pozdě, chytne nás vír a už se rácháme. ,,No senzace,“ prská Janek, zatímco ostatní z toho mají prču. ,,Jistě Anička, aby se nepobavila.“
,,Co ty víš Janku, sednou si do lodě Ondrou vyžaduje odvahu.“
,,To nebylo s Ondrou ale Marianou.“
,,Chudáčku, pojď půjčím ti ručník.“ Nejraději bych tomu frajerovi zakroutila krkem. ,,nic si z toho nedělej Májo, on se taky udělal když jel poprvé.“ Nevím jestli mě to mělo uklidnit ale uklidnilo.
POMOC PRO SOUROZENCE
(Andel_Pane, 13. 2. 2008 16:50)
10.Začátek něčeho nového
Pro vysvědčení si dojdu v obyčejných džínách ne jako Renata co se navlekla do šatů mimochodem příšerných. ,,Nevypadá to blbě? Hned po škole mám totiž rande s Michalem.“ Jelikož už nejsem mrcha. ,,Jsou příšerný. ,,Já bych si vzala tu černou mimi a to bílý tričko, co ti odhaluje pupík.“
,,Jo takhle. Ty mi závidíš, že nemůžeš.“
,,Ale můžu, někomu jizva přijde sexy.“
,,A Sabinka, zase snídala vtipnou kaši.“
,,Já ti radím dobře, pokud nechceš Michala odradit, vezmi si tu mini.“ Jo komu není rady, tomu není pomoci.
,,A hurá. Havránková, už jsem se lekla, že se na to poslední den vykašlete.“
,,Kdepak paní učitelko, to bych si nemohla nechat ujít.“ Kecnu si odevzdaně na židličku. Kromě mě má džíny ještě Erika, Jana, Hanka, Jitka a Verča. Jelikož Havránková Sabina, jde jako druhá nemám moc času na debaty, na rozdíl od holek. ,,Tak Havránková Sabina, co nám zaspala,“ třída se zasměje Brožková je mistr trapasů. ,,Tak Sabino, prospěch máš dobrý. Jen to vaše kecání by chtělo omezit. Co říkáš?“
,,Tak pokusíme se. Co říkáte holky?“
,Snad jo,“ dá mi za pravdu Monika.
Zajdeme si s Radkem na zmrzlinu, nad jahodovým překvapením se dlouze líbáme, pak se jen tak bezcílně bloumáme městem. ,,Miluji tě Sabinko,“ oznámí mi před naším panelákem. ,,I já tebe Radku.“ Naposledy se políbíme. ,,Od zítra nebudu doma. Odjíždím jako pomocná síla s jedním táborem po astmatiky do Řecka na tři týdny. Počkáš na mě Sabino?“
,,Počkám. Slibuji.“ Radek mě naposledy políbí.
Asi po třech týdnech se vrátí máma porodnice s malou Barborkou. ,,To je šílené. Tři děti a tři holky,“ vzdychá táta ale v obličeji mu hraje radost. ,,Holky. Sabino. Renato, pojďte se seznámit s vaší sestrou Bárou,“ zavolá na nás táta. ,,Jé ta je roztomilá,“ rozplývá se Renča. ,,Celá tatínek,“ přidám se k ní se smíchem. ,,I vy potvory!“ zlobí se táta na oko. Ach Radku, miluji tě a moc. Jen co přijedeš podnikneme takových věcí. Tvoje Sabina P.S Bude určitě o čem si povídat.
Konec
kriticky, ale ne moc
(Martin, 12. 2. 2008 18:03)Autorka mně opravdu překvapila. Ale vlastě ne. Znám už jí nějaký ten pátek a její fantazie i výrazové prostředky jsou bezbřehé (to je pochvala)!!! Chtělo by to publikovat, ale hledej dneska nakladatele, že? Andílku, jsi dobrá, vydrž!!!!!
POMOC PRO SOUROZENCE
(Andel_Pane, 12. 2. 2008 16:25)
9.Samé dobré zprávy
Do konce roku, zbývají pouhé dva týdny. Tak proč rušit náš debatní kroužek? Stejně na to nikdo na konci třeťáku nikdo nebere ohled. ,,To chceš říct? Že ty a Renata, budete mít sourozence?“ vyjekne Martina. ,,Kdo bude mít sourozence?“ zajímá se Brožková. ,,Já.“
,,Tak blahopřeji Sabinko, ať je zdravé.“
,,Děkuji,“ podívám se po holkách.
Zrovna chytám na balkoně bronz. ,,Hele pěkná holka,“ písknou obdivně dva kluci. ,,Tak bacha pánové ta je moje.“
,,Sorry kámo,“ zdekují se. ,,Děkuji zachránil jsi mě Radečku.“
,,Pro tebe všechno Sabinko. Máš čas?“
,,Fůru, je konec školy ne skoro?“
,,To máš pravdu. Takže?“
,,Co navrhuješ?“
,,Když vidím ty plavky, tak se sjedeme vykoupat ne?“
,,To je výborný nápad. Tak vydrž.“
,,Sjedu se s Radkem vykoupat,“oznámím rodině. ,,Kam?“
,,K rybníku,“ zasměji se. ,,Nepočkáte na nás?“
,,Vy jdete taky?“
,,Jo. Míša mi psal, že je na cestě, abych si vzala plavky.“
,,No proč ne.“
Na koupališti se mačká hlava na hlavě ale my čtyři se tam vejdeme, sotva se svlečeme, kluci nás vezmou do náruče. ,,Sabčo?“
,,Co je Radku?“ Všimnu si, že se jeho zrak ubírá na velkou jizvu na mém břiše. ,,To je po operaci dvanácterníku, kterou jsem prodělala ve dvou nebo ve třech letech.“
,,Aha. Moc ti to sluší v těch plavkách,“ vezme to z jiného soudku. Řádíme jak černá ruka, blbneme, pištíme. No jako malé děti jak se vyjádří jedna starší paní.
Přijdeme domů, tam táta lítá jak kdyby se něco dělo. ,,Co se stalo? A kde je mamka?“
,,V porodnici.“
,,Už nemělo to být až za měsíc?“
,,Asi to bude o trochu dřív.“ Pomůžeme tátovi všechno sbalit. ,,Můžeme jet s tebou?“
,,No dobře ale počkáte v autě.“ Souhlasíme.
Z porodnice se dovalíme domů v prostém tichu. ,,Nebojte se holky, maminka bude v pořádku a to malé určitě taky.“ To se ani nebojíme.
Pomůžeme tátovi připravit večeři, umýt nádobí a vůbec jsme mu k ruce. ,,Máme to s Radkou, dvě šikovné holky.“
POMOC PRO SOUROZENCE
(Andel_Pane, 11. 2. 2008 16:50)
8.Návrat pro lásku
Cestou ze školy uvidíme Renatu s Michalem. ,,Hezký kluk,“ vyjádří se Lenka. ,,Je tvůj,“ zazubím se. ,,A dva litry?“
,,Vyděračko. Až po.“ Lenka pokrčí rameny a my tři se schováme do houští.
,,Ahoj fešáku,“ flirtuje s Michalem Lenča a Renče málem vypadnou oči z důlků, jak Michal není imunní a my? My se v křoví lámeme smíchy v pase. ,,Michale!“ zaklepe s ním šokovaná Renata. ,,Copak Renátko?“ Mrknu po holkách a řveme smíchy. ,,Ty s ní flirtuješ. Dokonce jí zveš na rande. Konec, končím s tebou s klukem co si neumí vážit lásky a flirtuje s jinou na ulici si nemám co říct.“ Ona jí nepoznala no mě šmejkne.
,,Jé Lenko, ahoj.“ Zdravíme jí s holkama, Renata se otočí po hlase. ,,Ty! Ty svině!“ Nabere dech a vyrazí proti mně. ,,Zdrhej Sabčo!“ No co asi dělám? Hledám kde nechal tesař díru, otočím se na podpatku a naberu kurz k Brichtům. Kdybych nevrazila do nějakého kluka, možná bych i Renatě zdrhla. ,,Promiň,“ omluvím se mu a chci utéct. ,,Sabino?“ Ten hlas. Ten hlas je mi povědomý. ,,Já teď nemůžu,“ chci se tu vytrhnout než mě Renata dožene. ,,Sabino? Před čím utíkáš?“
,,Před ségrou,“ odpovím neochotně. ,,Tys jí něco provedla?“ Teprve teď si vzpomenu. ,,Radku?“
,,Hurá! Tak cos provedla Renatě?“
,, Pomstila jsem se jí. Za sebe, za tebe, za nás. A teď musím nebo mi zmaluje fasádu.“
,,Ochráním tě.“
,,Ty? Přece mě nechceš už nikdy vidět.“
,,To jsem hloupě kecal. Odpusť jestli můžeš.“ Přikývnu. ,,A heleme se Radeček a chrání Sabinku. Hned mi tu potvoru nepřející vydej.“
,,Ne. Za svou lásku se budu bít.“ Renata sklapne a to už se nám žene Michal. ,,Renato, prosím tě. Já už to nikdy neudělám navíc netuším co tím Havránek sledovala.“
,,Co by? Nic, jenom jsem si trošku pohrála,“ Michal s Radkem vybuchnou smíchy a já se ségrou se k nim s úlevou přidáme. ,,Takže rande ve čtyřech?“ mrkne na mě Renata. ,,Souhlasím.“
,,To se hodí. Dneska mám lístky do kina na Simpsnovi ve filmu,“ oznámí nám Michal. ,,No víš Míšo, my už jsme na tom byli viď Radku?“
,,Jo. Ale co bys řekla opáčku?“
,,Řekla bych ano.“ Monča, Marťa i Lenka to pozorují z povzdálí, otočí se ve chvíli kdy nás kluci políbí. Krásně, řekla bych. ,,Ááá, „vyjeknu, protože mě Radek vezme do náruče, Renču tím rozesměji.
Domů se vrátíme obě šťastné jako blechy. ,,Holky vy záříte jak radar,“ všimne si táta a hned nás zapřáhne do práce. ,,Renato, ty ozdobíš chlebíčky a ty Sabčo, nakrájej papriky. Překvapíme mamku.“ A odejde. ,,Co se mu stalo?“ zajímá Renču. ,,Netuším,“ krčím rameny. A tak zdobíme chlebíčky a krájíme papriky v naprosté tichosti. Když je hotovo, nakouknu do ledničky, kam to uklidíme. A všimnu si, že se chladí šampáňo. ,,Tady se bude něco slavit.“
,,Jo ale netuším co.“
,,Holky, noste na stůl. Maminka už jde.“ Vynosíme jídlo zpátky na stůl.
Mamka spráskne ruce. ,,To jste nemuseli.“
,,Ale museli. Abys měla radost Radko.“ Pomůže mamce z kabátu a všichni se spořádaně posadíme ke stolu. ,,Tak holky, moje. Tak si připijeme na nového Havránka.“ Cože? Podívám se po Renatě. ,,My budeme mít nového člena?“ zeptá se šokovaná Renata. ,,Ano.“
,,Kluka nebo holku?“
,,To se dozvíme za dva měsíce.“ Ještě v těžkém šoku si dokážu připít na nového sourozence. ,,A co jména už máte připravená?“ zajímá se živě Renata. ,,Ano. Pro kluka Lukáš a pro holku Barbora.“
POMOC PRO SOUROZENCE
(Andel_Pane, 10. 2. 2008 19:17)
1. Čas skončit
,,Jaký bylo kino?“ vyzvídají ty tři kráčmery v matice. ,,Vždyť to víte šmíračky,“ zasměji se. ,,No co dobře, jaký bylo kino s Radkem?“
,,Krásný.“
,,Ovšem Havránková, Kosová, Vránová a Kotrbová. Má cenu děvčata vás ještě vůbec napomínat?“ zajímá se Dočkal. ,,Určitě ne,“ pousměje se spolužák Miloš. ,,Taky mám ten pocit Hovorný.“ Třída vybuchne smíchy. ,,Jistě! Tomu, že okřikuji ornitologický spolek tomu se nesmějte ale když oslovím Miloše, můžete se zbláznit smíchy,“ ozve se Dočkal ovšem v koutcích mu také cuká. ,,Protože na holky jsme zvyklý,“ zastane se nás Radim.
Když přijdu domů, rodina sedí u stolu a baví se s nějakým cizím klukem co se zamilovaně drží Renaty. V tu chvíli se mi rozsvítí. Michal, ke všemu mám pocit, že ho odněkud znám. ,,Ahoj rodinko.“
,,Ahoj Sabino. To je Michal přítel Renaty.“
,,Ahoj Sabčo,“ strká mi ruku a já jí přijmu. ,,Ahoj Michale,“ při pohledu do jeho očí se mi rozsvítí. ,,Michálek Dočkálek,“ plácnu a ségra jde do kolen. ,,Dočkal ale jinak sis vzpomněla správně. Havránku.“ Jistě spolužák ze základky, co pak přestěhováním do jiné čtvrtě změnil i školu. ,,Vy se znáte?“ podiví se ségra. ,,Víc než dobře viď Havránku.“
,,No známe. Sedm let jsme spolu chodili na základku.“ Renča s našima si ani neškrtne. Vzpomínám s Michalem na staré dobré časy. A jak čas letí zapomenu i na rande s Radkem. Jenže on zná naší adresu.
,,Já skočím otevřít,“ nabídne se namíchnutě Renata, když vidí že já a Michal máme společné téma. ,,Myslím vážnění rodičové, že je načase se seznámit i se Sabininým protějškem.“ Teprve v tu chvíli se odtrhnu od Michala. ,,Myslím, že to nebude třeba,“ řekne Radek. ,,Jak to?“ nechápe mamka. ,,Jednoduše paní Havránková, myslím, že to se Sabinou dát zkoušet nebudu.“
,,Proč?“ nechápu pro změnu já. ,,Vidím, že si tady s dotyčným máš co říct. A dokonce veselejšího než se mnou.“
,,Co blbneš? To je ségry Michal shodou okolností můj spolužák ze základky.“
,,Nevěřím ti ani slovo.“
,,Renčo, řekni něco.“ Ta můra mlčí jak zařezaná. ,,To je jako konec?“ zeptám se blbě. ,,Jo. Zahýbat mi nebudeš.“
,,Renato!“ otočí se na ní i naši. ,,Ona mi zatajila Radka, tak co já bych jí teď vztah podpořila.“
,,Seš kráva!“ otituluji jí v posteli, když mi dojdou slzy. ,,To je mi novinka. Tys zase byla naivní, když sis myslela, že tě v tom podpořím.“ V tu chvíli si usmyslím, že jí zkazím vztah s Michalem. Jo Renatko, každá akce má svou reakci.
,,Cože? Ona ti rozbila vztah s Radkem?“ vyletí Monika. ,,Jo. Je to kráva blbá.“
,,To nechápu,“ svěří se nám Lenka. ,,Je to jednoduchý. Přivedla si domu svého kluka Michala Dočkala, určitě ho znáš Lenko.“
,,Ty myslíš, toho špunta?“
,,Jo. No a já se sním dala do řeči. Bavili jsme se celkem vesele. Dokud nepřišel Radek. Ani Renata ani naši se nepostavili na mojí stranu. Naši teda netušili o co jde ale pak se do Renči obuli a ta jen pokrčila rameny.“
,,A ty se jí chceš pomstít?“
,,Jo. Zkazit jí vztah s Michalem. ,,Jsi blázen Sabino,“ otituluje mě Lenka. ,,A ty mi s tím pomůžeš,“ obrátím se na Lenku. ,,Zapomeň. Já to do toho nejdu.“
,,Ani za dva litry?“ Martině a Monice spadne čelist. ,,Dobře Sabčo, ale dělám to nerada.“
POMOC PRO SOUROZENCE
(Andel_Pane, 9. 2. 2008 16:23)
6.Záhadná sestra
,,Tys zatajila Renatě toho kluka?“ ptá se Lenka s očima na vrch hlavy. ,,Ne tak docela,“ pokrčím rameny.,,Počkej. Takže Renata zanevřela na kluky, vyhazovala dopisy a tys jeden uchránila a dala si spicha s tím klukem?“ zajímá Martinu. ,,Jo. Je to škoda nechat plavat tak krásného kluka. Navíc zítra máme rande.“
,,Ty s ním máš zítra rande?“
,,A co má být?“
,,Kde spolu budete?“
,,V kině. Jdeme na Simpsnovi.“
,,Tak si to užij. Sabinko, držíme palce.“
,,Díky holky.“
,,Jistě. Havránková, Kosová, Vránová a Kotrbová. Ornitologický klub zase kecá,“ ozve se Dočkal za mými zády. ,,Nějak jsme si vás nevšimly.“
,,V tom jsem ani nedoufal. Tak zabranou partu v debatě o klukách jsem ještě nezažil.“ Třída se samozřejmě rozesměje. ,,Havránková, pojďte mi povykládat o globálním oteplování. Jistě jste se doma pilně učila.“ No učila ale ne zrovna biologii ale angličtinu.
Přijdu domů, málem se přerazím od Renatin batoh a ségra si hlasitě prozpěvuje v koupelně. Co jí je? ,,Ahoj Sabčo,“ pozdraví mě zpěvavě. ,,Ahoj Reni,“ pozdravím šokovaně. Přijdu do našeho pokoje. ,,Renčo, co je?“
,,Nic nemůžu být veselá? A za ten škrábanec promiň.“ Mimoděk si sáhnu na levou tvář, mám na ní stroupek
Radek na mě u kina čeká. ,,Ahoj Sabino, tobě to sluší,“ začervenám se. Radek mě vezme za ruku a vede mě do vestibulu, kde nám uvaděč utrhne lístky a my vejdeme do sálu. Ze známých tváří zahlédnu v páté řadě náš ornitologický spolek + Lenku. Pak už se ale v sále zhasne a po plátně se rozběhnou reklamy na jiné filmy, halas utichne a všichni zírají jak burani na plátno haha. Dokonce i já s Radkem. Teprve a když začnou Simpsnovi se ke mně nakloní a políbí mě a chytne mě za ruku a za celý film jí nepustí. Vnímám spíš Radka než rodinku v nesnázích. ,,Nezajdeme třeba na kafe?“ pozve mě do nedaleké kavárny, bez váhaní souhlasím, sice tím riskuji, že nechám Renatu o něco déle doma samotnou ale to jsem ochotna risknout.
V kavárně mě Radek obejme kolem ramen a políbí mě, aby bylo všem patrné že jsme pár. No prosím a to tenhle kluk měl vlastně dělat “partnera“ mé sestře.
,,Ahoj rodinko,“ pozdravím rodinu u večeře. ,,Kde jsi byla?“ vyjede po mě táta. ,,Na rande.“
,,Ty taky?!“ vyšiluje mamka. ,,Jak já taky?“ nechápu. ,,No nejdřív Renatka a teď i Sabinka.“
,,Renča někoho má?“
,,Jo. Potkali jsme je cestou z práce. Hezký kluk a slušný.“
,,Jak se jmenuje?“ zeptám se vytočeně Renči. ,,Michal.“ No prosím tak já se snažím a klofnu si spíš sama sobě než ségře. No to je vrchol.
POMOC PRO SOUROZENCE
(Andel_Pane, 8. 2. 2008 16:45)
Pak Radka doprovodím na autobus. ,,Je mi líto, že jsi se sem hnal zbytečně.“
,,Proč zbytečně?“
,,Že Renata nemohla teda spíš nechtěla.“
,,Mě to zas tak marný nepřišlo.“ Chci se otočit a odejít. ,,Sabčo, nešla by jsi v pátek do kina?“
,,Na Simpsonovi ve filmu?“ Radek přikývne. ,,Ráda,“ pousměji se.
,,Kde jsi byla?“ vyjede na mě mamka. ,,Na rande,“ pokrčím rameny. ,,S kým?“
,,Jmenuje se Radek a je docela milý. Teprve jsme začali.“
,,Kdy?“
,,Dneska.“ To Renatu zaujme. ,,A mě bylo divný, že na stole chybí obálka. Většinou mi každý den jedna přibude a dneska chyběla.“ Teď nechápavě kouká mamča na Renču. ,,Co tím myslíš?“
,,Že šla na rande přes můj inzerát.“
,,Sabino?“
,,Stejně to hází do koše. Tak škoda ne?“ Mamka naznačí něco v tom smyslu ať si to vyřídíme my dvě. ,,Co je?“ zeptám se po jejím odchodu. „Dej sem ten dopis?“
,,Jaký?“ hraji si na blbou. ,,Sabino! Naval ho sem!“
,,Nechápu co po mě chceš,“ pokračuji a v duchu se výborně bavím, dokud se na mě ta fúrie nevrhne. ,,Au!“ chytnu se za tvář, kam mě škrábla nehtem. ,,Seš blbá?“
,,Mě nehrabe, tak jak tobě.“ V tom si všimnu bílé obálky v jejích rukách. ,,Takového hezkého kluka a ona se s ním tahá.“
,,Stejně bys ho hodila do koše. Ten dopis.“
,,To je snad moje věc ne?“ A zabouchne mi před nosem. Kráva blbá!
POMOC PRO SOUROZENCE
(Andel_Pane, 8. 2. 2008 16:44)
5.Moje šance
Dopisy chodí a končí v koši. Každý den to probírám s holkami. ,,Třeba jí vážně zkazil představy o ideálním klukovi,“ napadne Lenku. ,,Jenže ideální není nikdo. Každý má nějakou tu chybu,“ uzemním jí a ona na mě přestane reagovat.
,,Promiň Lenko, nemyslela jsem to tak,“ omluvím se jí. ,,To je dobrý Sabčo, nejhorší je, že máš pravdu.“ Vyblbneme se dosytnosti v těláku. Vyřádíme se v matice, kde na nás jistě pan učitel Matoušek zapomněl.
Přijdu domů a na stole dopis, že by ještě Renča nebyla doma? Protože kdyby jo už by byl dávno v koši. Neváhám ani minutu a otevřu ho. Vypadne z obálky složený dopis a fotky, ze které se na mě usmívá sympatický asi dvacetiletý kluk ten by stál za hřích. V tom klapnou domovní dveře, rychle dopis i s fotkou schovám pod tričko. ,,Ahoj Sabčo,“ řekne mi Renča a už se hrne ke stolu, aby zlikvidovala případný dopis. ,,Ahoj Renčo.“
,,On dneska žádný nepřišel?“ otočí se na mě. ,,Ne,“ zapřu sympatického mládence pod tričkem. ,,Konečně,“ oddechne si a jde na záchod, zatímco já se zamknu v našem pokoji. Přečtu si dopis, je sice adresován Renatě ale ten Radek jak se jmenuje by vážně stál za to. Že bych tam ve čtyři šla místo Renči? Ale jak bych mu to vysvětlila? Něco se najde vždycky.
Vymyšleno. Vykonáno. Ve čtyři se rozloučím se ségrou slovy. ,,Ahoj Renčo, kdyby se po mě sháněli naši jsem s holkami.“
,,Tak ahoj Sabi, já jim to řeknu.“ Paráda, stačí jedna lež a sestra hned skočí na lep paráda.
U Růže už na mě Radek čeká, no na mě spíš na Renatu. ,,Ahoj,“ pozdravím ho. ,,Ahoj ale ty nejsi ta holka na fotce,“ zarazí se. ,,No to nejsem já jsem té dotyčné sestra.“
,,A proč nepřišla Renata?“
,,Nechce nikoho hledat.“
,,Proč si teda podávala inzerát?“ Jelikož se lidi po nás otočí navrhne mi Radek. ,,Co takhle si zajít v klidu popovídat do cukrárny.“
,,K Brichtům?“
,,Víc cukráren tu neznám. Jelikož jsem z Petříkova.“
,,To je asi 12km odsud ne?“
,,Správně.“
,,Ahoj Marku, co ty tady?“ podivím se. ,,Ahoj ale Jirka je v nemocnici se slepákem, tak potřebovali někoho na záskok.“Kývnu hlavou. ,,Co to bude?“
,,Colu a indiánky. Máš ráda indiánky?“ zajímá se Radek. ,,Ty miluji,“ pousměji. ,,Jo miluje, vždycky je nám tu vyžere.“ Zrudnu, jelikož náš rozhovor zaslechla paní Brichtová. Marek naší objednávku přinese. ,,Tak na seznámení i když jsem si ho představoval jinak.“
,,Spíš s někým jiným ne?“
,,Jo to taky. Takže já jsem Radek.“
,,Sabina.“ Přiťukneme si na seznámení. ,,Tak co teda ta tvoje sestra? Proč nikoho nehledá?“
,,Nejdřív se jí zabil přítel na motorce a teď jí jeden znásilnil v parku.“
,,Tvé sestry je mi vážně líto.“
,,To mě taky.“
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 24. 2. 2008 16:34)